Díky úzkému propojení partnerů v rámci dodavatelsko-odběratelských řetězců stoupá komplexita řešených problémů. Obchodní nevyhnutelností se tak stává:

• zkrácení doby od objednávky zákazníka do platby za zboží,
• zajištění plynulého toku materiálu výrobou,
• udržení vysoké kvality,
• snižování nákladů,
• flexibilita výroby.

Odpovědí na situaci na trhu jsou v mnoha výrobních firmách tzv. lean aktivity, často směřující k vytvoření nebo implementaci firemního klonu Toyota Production System. Štíhlost výroby a logistiky pak umožňuje nezbytnou rychlejší reakci na změny. Úspěšná implementace „lean“ prvků do výroby a logistiky vyžaduje efektivní softwarovou podporu zajišťující primárně transparentnost výrobních a logistických procesů.
V mnoha společnostech totiž stojí výroba na znalostech a zkušenostech nejnižší úrovně výrobního managementu – vedoucích výroby, dispečerech a mistrech a na jejich schopnosti se na základě zkušeností rychle a správně rozhodnout a své rozhodnutí realizovat. Flexibilita a nezbytná spolehlivost dodávek zákazníkům je pak velmi často dosahována na úkor většího objemu rozpracované výroby a nadbytečnými zásobami na expedičních skladech. Pro vyšší stupně řízení se výroba jeví jako neprůhledná, plně závislá na konkrétních lidech a jakýkoliv zásah do výrobního prostředí s sebou nese rizika.

Výrobní informační systém

Na rozdíl od prakticky standardních procesů v oblastech, jako je účetnictví, skladové hospodářství, zpracování objednávek apod., je výroba v každé společnosti unikátní a řešení problémů relevantních procesů představuje specifickou, komplexní problematiku. Zkušenosti z praxe ukazují, že nasazení standardních softwarových řešení vede k mnohaletým projektům, na jejichž konci vlastní firma řešení, které již nevyhovuje aktuálním podmínkám. Uživatelé z oblasti výroby se pak právem na takovýto software dívají jako na přítěž. Ukazuje se, že skutečnou konkurenční výhodu přináší firmám ve výrobní oblasti software vytvořený na míru konkrétním podmínkám.

Obr. 1: Zjednodušené schéma pokrytí procesů výrobního podniku informačními systémy

Signifikantní přínosy ve výrobní oblasti má implementace těchto funkcionalit:

• Sběr dat z výroby – základní stavební kámen výrobních informačních systémů. Zajišťuje sběr zejména technologických dat z výroby a jejich prohlížení.
• Sledování materiálového toku – funkcionalita, jejíž implementace též přispívá k transparentnosti výrobních procesů. Typicky eviduje výrobní příkazy a sledování jejich plnění, veškerou evidenci rozpracované výroby, evidenci kooperací apod. Výhodou je interface na firemní ERP systém.
• Operativní plánování – APS (advanced planning system), interaktivní nástroj pro krátkodobé a eventuálně i střednědobé plánování s možností optimalizací výroby dle různých kritérií.
• Vizualizace KPI – součást vizuálního managementu ve výrobě. Vizualizace výkonnostních ukazatelů z dostupných dat a jejich zobrazení na vizualizačních tabulích ve výrobní hale. Podporuje nástroje průmyslového inženýrství, efektivně integruje pracovníky do procesů.
• Podpora řízení kvality – vychází z technologických dat z výroby a zajišťuje příslušný reporting (top závady za období, Parreto analýzy, porovnání výsledků týmů, …).
• Odvolávky materiálu – elektronická náhrada kanbanových karet umožňující optimalizaci množství materiálu ve výrobě.
• Partnerský portál – nadstavba výrobního systému umožňující provázanost s partnery v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce.
• Zákaznické funkcionality – každá firma potřebuje pro svůj provoz řadu drobných specifických aplikací. Výrobní informační systém by měl být o tyto funkce snadno rozšiřitelný.

Proces vzniku výrobního informačního systému

Zavádění informačních systémů do výroby je v mnoha případech motivováno potřebou kontrolovat a řídit stávající procesy, vykonávat rutinní činnosti rychleji, zvládat větší objemy práce a de facto tak pouze automatizovat stávající podobu business procesů. Takovýto přístup však směřuje pouze k omezení projevu symptomů skutečných problémů. V konečném efektu se takto vytvořený informační systém nikdy „neusadí“ a bude stále vyžadovat investice do úprav a ošetření speciálních případů. Na konci strastiplného procesu implementace pak bývá velmi často zklamání. Skutečné problémy se totiž skrývají v nefunkčních a neoptimálních procesech. A nefunguje-li dobře proces, nebude fungovat dobře ani po automatizaci jeho dílčích činností.
Dalším obvyklým úskalím je implementace komplexního řešení, která adresuje široké spektrum procesů a přináší tak do výroby a logistiky velké množství změn v relativně krátkém časovém období. Každý zásah do procesů ve výrobní oblasti představuje pro výrobu riziko a nese s sebou nutnost řešit široké spektrum problémů.
Základním posláním výrobního informačního systému je podporovat kontinuální zlepšování efektivity výroby. Pokud má být naplněno očekávání vložené do implementace systému a přínosy mají být skutečné a měřitelné, pak je nutné, aby pojem výrobní informační systém byl chápán spíše jako kontinuální proces postupného budování softwarové aplikace po relativně malých krocích podle stanovených priorit než jako implementace komplexního řešení.
Každý krok vývoje výrobního informačního systému představuje pokrytí určitých business procesů a je de facto samostatným projektem s následujícími fázemi (obr. 2):

Koncept „AS-IS“
Fáze analýzy současného stavu obsahuje typicky tyto kroky:

• vytvoření mapy hodnotového toku (value stream mapping),
• vytvoření mapy business procesů,
• identifikace klíčových procesů,
• analýza vybraných procesů a jejich úzkých míst,
• analýza materiálových toků.

Koncept „TO-BE“
Návrh řešení zahrnuje:

• návrh nové podoby procesů, aplikace „best practices“,
• návrh změn v materiálových tocích a jejich evidenci,
• návrh výkonových ukazatelů a způsobů měření/sledování,
• sestavení požadavků na softwarové pokrytí procesu,
• stanovení priorit, určení rozsahu projektu.

Na základě zpracované analýzy je možné vytvořit nebo zrevidovat celkovou vizi výrobního informačního systému a stanovit priority pro následující období. Je též stanoven rozsah následujícího konkrétního projektu

Návrh softwarového řešení
Předchozí dvě fáze zajistily, že implementace softwaru bude provedena do stabilního procesního prostředí a definovaly jasné požadavky na software. V rámci návrhu by měl být budoucí software podrobně rozpracován, aby budoucí klíčoví uživatelé mohli být detailně seznámeni se způsobem, jak budou nové komponenty softwaru používat při řešení svých úkolů. Tento návrh musí být společně s uživateli doladěn, aby se zamezilo vícepracem v následujících etapách.

Implementace
Implementace zahrnuje nejen školení uživatelů a nasazení nové aplikace do provozu, ale zejména uvedení změn business procesů do praxe. Úspěch v této fázi závisí na kvalitě fází předchozích, jasně vyjádřené podpoře ze strany managementu firmy a dále zkušenosti a komunikačních schopnostech implementačního týmu.

Stabilizace procesů
V rámci této fáze je prováděno měření výkonových ukazatelů procesů a jsou vyhodnocovány výsledky. Dále je třeba „revitalizovat“ provedené změny, protože lidé mají přirozenou tendenci se postupně vracet ke dlouhodobě zažitým postupům.

Nutnou podmínkou úspěchu je perfektně fungující projektový management zahrnující všechny zmíněné fáze a zároveň zajišťující harmonizaci vývoje softwaru se všemi ostatními změnami a projekty probíhajícími ve výrobě a logistice.

Takovéto postupné budování výrobního informačního systému umožní zejména:
• rozložení změn do delšího časového období,
• udržet projekty pod plnou kontrolou z hlediska obsahu, termínů i financí,
• omezit na minimum rizika pro vlastní výrobu,
• rozložení celkové investice dle priorit a možností firmy.

Závěr

Závěrem lze říci, že oblast operativy výroby a logistiky je oblastí s rezervami pro zvýšení efektivity organizace a managementu se vyplatí zaměřit pozornost do této oblasti. Praxe ukazuje, že výrobní informační systémy vytvořené „na míru“ a podpořené profesionálními konzultačními službami přináší výrobním společnostem skutečnou konkurenční výhodu. Pouze modulární softwarová aplikace umožňující postupnými kroky naplnit celkovou vizi výrobního informačního systému umožní udržitelné zvýšení průtoku firmou a flexibilitu. Tvoří tak výborný základ procesů trvalého zlepšování výroby a budování firemních klonů Toyota Production System.

Michal Kolář
Autor působí jako project manager společnosti T-Systems Czech Republic.